Škoda 9Tr

Škoda 9Tr je model československého trolejbusu, který byl vyráběn od počátku 60. let 20. století více jak 20 let. Výroba probíhala v závodě Škoda v Ostrově nad Ohří. Vůz 9Tr se ve své době stal převratným typem, rozšířil se do mnoha zemí světa, často bývá přirovnáván k tramvaji Tatra T3. Po sovětském ZiU-9 je druhým nejvyráběnějším trolejbusem na světě.

Konstrukce

Jedná se o dvounápravový trolejbus, který konstrukčně i technicky vychází z předchozího osvědčeného typu 8Tr. Vozidlo má samonosnou karoserii. Kostra karoserie (svařená ze speciálních ocelových nosníků a výlisků) je z vnější strany oplechována. V interiéru jsou stěny pokryty umakartem. Na pravé straně vozové skříně se nacházejí dvoje (u některých vozů určených pro export) nebo troje čtyřkřídlé skládací dveře. Sedadla pro cestující jsou uspořádána příčně a jsou (kromě 2. prototypu) polštářovaná – vyplněná pěnovou pryží a pokrytá potahy z umělé hmoty.

V první polovině 60. let bylo v jednom voze použito hydropneumatické odpružení, které udržovalo stálou výšku podlahy nad zemí (vůz s označením 9TrP). Od roku 1977 byly nově vyráběné trolejbusy vybaveny hydraulickým posilovačem řízení (vozy 9TrH a 9TrHT).

Elektrická výzbroj prvního prototypu se prakticky shodovala s předchozím typem 8Tr. Ve druhém prototypu už byly uplatněny inovované trakční motory, které se poté používaly i nadále. Ve vozech 9 Tr byla použita odporová elektrická výzbroj, která ale nebyla příliš hospodárná. Na začátku 70. let byla vyvinuta nová, úspornější tyristorová výzbroj (prototypy 9TrT), která byla od roku 1979 vyráběna sériově (trolejbusy s označením 9TrHT).

Technické parametry

• Délka: 11 m
• Šířka: 2,5 m
• Výška: 3,24 m
• Hmotnost prázdného vozu: 8,9 – 9,6 t
• Místa celkem: 69 – 68 (troje dveře) / 70 (dvoje dveře)
  • k sezení: 23 – 26 / 39 – 41
  • ke stání: 46 – 42 / 31 – 29
• Výkon motoru: 110 – 120 kW
• Max. rychlost: 60 km/h

Prototypy

První prototyp, který se od ostatních později vyrobených vozidel odlišoval (vypadal jako zmodernizovaný vůz Škoda 8Tr), byl vyroben ještě v plzeňském závodě v roce 1958. Po různých zkouškách byl vůz o rok později zapůjčen do Prahy pro porovnávací zkoušky dvounápravových a třínápravových trolejbusů. Po jejich ukončení byl roku 1960 v Plzni zařazen do pravidelného provozu. Obdržel evidenční číslo 166, v roce 1974 byl vyřazen a později sešrotován. Druhý prototyp trolejbusu 9Tr, který se stal základem pro sériovou výrobu (spuštěnou roku 1961), opustil brány výrobního závody v roce 1960. O rok později byl zařazen do pravidelného provozu v Plzni. Ale již na podzim 1962 musel být kvůli vážnému poškození z nehody vyřazen a sešrotován.

V roce 1961 byl vyroben jeden kus tzv. lázeňského prototypu označovaného jako 9TrL. Dvoudveřový vůz byl zařazen do provozu v Plzni, kde pod číslem 194 jezdil do roku 1976.

Elektrická výzbroj prvního prototypu se prakticky shodovala s předchozím typem 8Tr. Ve druhém prototypu už byly uplatněny inovované trakční motory, které se poté používaly i nadále. Ve vozech 9 Tr byla použita odporová elektrická výzbroj, která ale nebyla příliš hospodárná. Na začátku 70. let byla vyvinuta nová, úspornější tyristorová výzbroj (prototypy 9TrT), která byla od roku 1979 vyráběna sériově (trolejbusy s označením 9TrHT).

Technické parametry

• Délka: 11 m
• Šířka: 2,5 m
• Výška: 3,24 m
• Hmotnost prázdného vozu: 8,9 – 9,6 t
• Místa celkem: 69 – 68 (troje dveře) / 70 (dvoje dveře)
  • k sezení: 23 – 26 / 39 – 41
  • ke stání: 46 – 42 / 31 – 29
• Výkon motoru: 110 – 120 kW
• Max. rychlost: 60 km/h

Prototypy

První prototyp, který se od ostatních později vyrobených vozidel odlišoval (vypadal jako zmodernizovaný vůz Škoda 8Tr), byl vyroben ještě v plzeňském závodě v roce 1958. Po různých zkouškách byl vůz o rok později zapůjčen do Prahy pro porovnávací zkoušky dvounápravových a třínápravových trolejbusů. Po jejich ukončení byl roku 1960 v Plzni zařazen do pravidelného provozu. Obdržel evidenční číslo 166, v roce 1974 byl vyřazen a později sešrotován. Druhý prototyp trolejbusu 9Tr, který se stal základem pro sériovou výrobu (spuštěnou roku 1961), opustil brány výrobního závody v roce 1960. O rok později byl zařazen do pravidelného provozu v Plzni. Ale již na podzim 1962 musel být kvůli vážnému poškození z nehody vyřazen a sešrotován.

V roce 1961 byl vyroben jeden kus tzv. lázeňského prototypu označovaného jako 9TrL. Dvoudveřový vůz byl zařazen do provozu v Plzni, kde pod číslem 194 jezdil do roku 1976.

Elektrická výzbroj prvního prototypu se prakticky shodovala s předchozím typem 8Tr. Ve druhém prototypu už byly uplatněny inovované trakční motory, které se poté používaly i nadále. Ve vozech 9 Tr byla použita odporová elektrická výzbroj, která ale nebyla příliš hospodárná. Na začátku 70. let byla vyvinuta nová, úspornější tyristorová výzbroj (prototypy 9TrT), která byla od roku 1979 vyráběna sériově (trolejbusy s označením 9TrHT).

Technické parametry

• Délka: 11 m
• Šířka: 2,5 m
• Výška: 3,24 m
• Hmotnost prázdného vozu: 8,9 – 9,6 t
• Místa celkem: 69 – 68 (troje dveře) / 70 (dvoje dveře)
  • k sezení: 23 – 26 / 39 – 41
  • ke stání: 46 – 42 / 31 – 29
• Výkon motoru: 110 – 120 kW
• Max. rychlost: 60 km/h

Provoz

V letech 1958 až 1981 bylo vyrobeno ve 28 výrobních sériích celkem 7372 vozů (včetně verzí 9TrL, 9TrP, 9TrT, 9TrH a 9TrHT).

 Afghánistán

 Arménie

Ázerbájdžán

Bulharsko

Česko

 Gruzie

Estonsko

Indie

Litva

Lotyšsko

Německo

Norsko

Polsko

 Rumunsko

Slovensko

 Ukrajina

Výčet měst, kam byly dodány nové vozy 9Tr, zřejmě není kompletní. Taktéž nejsou uvedena města, kam se trolejbusy 9Tr dostaly až jako ojeté.

V Česku se stala posledním městem, kde byly vozy 9Tr v pravidelném provozu, Jihlava. Poslední vůz zde vyjel 30. května 1997. V okolních zemích (zejména na Ukrajině a v Bulharsku) jezdí tyto trolejbusy v hojném počtu dodnes.

Historické vozy

• Brno (v Technickém muzeu vůz ev.č. 3076)
• České Budějovice (vůz ev.č. 12/II)
• Ostrava (vůz ev.č. 82)
• Pardubice (vůz ev.č. 358)
• Teplice (vůz ev.č. 105/V)
• Zlín a Otrokovice (vůz ev.č. 1/IV)

Slovensko:

• Bratislava (vozy ev.č. 53 a 152/II)

Soukromé sbírky:

• Občanské sdružení za záchranu historických trolejbusů a autobusů (jihlavské vozy ev.č. 11/II a 19/II)
• Pardubický spolek historie železniční dopravy (pardubický vůz ev.č. 353)
• Škoda-Bus klub Plzeň (plzeňský vůz ev.č. 323)